úterý 26. února 2013

Monolog k událostem v příběhu

Kniha: Percy Jackson
Autor: Rick Riordan

Postavy: Percy, Grover, Anabeth, Luke, Cheiron, Dionýsos, Zeus



Jak byste se zachovali, kdybyste byli psychicky uvězněni v kasínu Lotos?

Percy: Určitě by se našel nějaký způsob, jak bychom mohli s pomocí svých přátel překonat tu mytologickou
bariéru kasína Lotos.

Grover: Pokud bych zrovna nemusel plnit žádné povinnosti a zůstali by tam se mnou mí přátelé, nejspíš bych neměl touhu ani vůli odejít.

Anabeth: Využila bych časového vákua a vzdělávala bych se v architektuře, až bych  nabyla dostatek vědomostí, nejspíš bych neměla mít žádný větší problém prosekat se ven.

Luke: To není můj problém, nejsem žádnej trapák, abych se nechal uvěznit nestvůrami. Kdyby přece jen náhodou, jsou to jen nestvůry, hravě bych měl proklouznou ven.


Cheiron: Pokud by byla moje přítomnost na světě nežádaná, už by bylo jedno, jestli se odevzdám kasínu, nebo jestli podniknu něco pro únik.

Dionýsos: Využil bych vší pohostinnosti, které kasíno nabízí, až by mě život v kasínu omrzel, opustil bych ho.

Zeus: Jelikož si nemůžu dovolit zanedbávat své božské povinnosti, nejspíš bych si v kasínu moc neužil.


Co byste dělali, kdybyste byli uvězněni v Mínosově Labyrintu v němž má žít Minotaurus?


Percy: Záleží na tom, jestli bych byl v přítomnosti mých přátel, jestli-že by mi nebyli na blízku, nejspíš bych cestu ven nenašel a asi bych se zbláznil.

Grover: Využil bych této příležitosti k hledání Pana, jelikož jsem já ani žádný satyr podzemí zatím neprohledal. A to i přes nepříznivý vliv podzemí na mě.

Anabeth: Cestou ven bych se kochala architekturou, možná bych se poohlédla po starých řeckých svitcích, zachovávajících už dávno zapomenutá moudra.

Luke:Procházel bych labyrintem a rozsekával bych všechny nestvůry, jež by se mi postavili do cesty.
Až bych našel povědomé místo, určitě bych už objevil cestu ven.

Cheiron: Jelikož jsem oproti hrdinům kouzelná bytost, síla labyrintu by na mě možná tak neúčinkovala. Pokud by tomu bylo jinak nejspíše bych se bez pomoci ven nedostal.

Dionýsos: V jakém labyrintu? Pokud vím, tak ten už byl dávno zničen a i kdybych se tam nějak dostal, jsem přece bůh, neměl bych mít žádný problém vyklouznout ven.

Zeus: Postaral bych se o zničení labyrintu, jelikož skrývá mnohá stará/zlá tajemství.

Otázka spíše k Percymu: Co bys dělal, kdyby jsi neměl přátele, pokud vím, tak vždy, když zachraňuješ svět, nejprve osvobodíš přátele.


Percy: To ano, podle mě je to má největší slabina, kterou už častokrát záporné postavy z knih využily. Sám nevím, co bych dělal, kdyby se mi povedlo zachránit svět a přátelé by při tom zahynuly. Byl by to nejspíš konec světa, sice jen pro mne, ale přes to.


Co bys řekla na Percyho odpověď Anabeth?


Anabeth: Myslím, že je to slabina snad každého, alespoň trošičku citlivého hrdiny, ale Percy nad tím moc přemýšlí. Vždy by měl být na prvním místě správný chod světa a až potom psychické pohodlí.


Grovere, jakou cenu pro tebe mají přátelé? Protože vždy, když jim teče do bot, se nabídneš, že by jsi šel místo nich. Co za tím stojí?

Grover: Přátelé pro mě mají obrovskou hodnotu, pokud člověk najde opravdové přátele a dokáže myslet na to, na co myslí oni, už je těžké nechat přátele umřít, ztratili by jste část sebe. A na víc, já nemám žádné poslání, až na to, že jsem se hnal za Panem, ale Percy může zachránit svět, nebo při nejmenším může být šťastný se svou rodinou.



Děkujem všem hrdinům za jejich čas a tímto se s vámi loučíme a předáváme slovo do studia.......